Akční hvězda 90. let, dnes už jen korpulentní válec, co se snaží (marně, opravdu hodně marně) navázat na úspěch svých starších, dnes již klasických děl – takový je Steven Seagal, člověk, který se dnes snaží prorazit i v hudbě, a stále se pokouší o velký comeback. Někdo z nás by si snad myslel, že ho baví dělat ze sebe kašpara v "debilních" :o) filmech, kde se pohybuje v akčních scénách s břichem větším než má John Goodman, a občas pronese nějaké to moudro. 

Steven se narodil před pětapadesáti lety v Michiganu. Jako malý kluk se s otcem jednoho dne vydal na fotbalový zápas, kde ho o přestávce zaujalo vystoupení mistra bojových umění, a tak se tomuto koníčku začal věnovat. Nejprve se zapsal na karate a potom začal navštěvovat školu aikido. Později už byl bojovým uměním natolik posedlý, že se rozhodl odjet do Japonska, kde se začal učit od největších mistrů. V roce 1974 získal Černý pás a jako první Američan si v Japonsku zakládá školu Aikida. Steven pracoval také jako ochranka a podle neověřených zdrojů i pro CIA. Po patnácti letech v Japonsku se vrátil do USA, kde si v Los Angeles založil školu bojových umění, která si během chvíle vybudovala solidní pověst. Získal si známosti a ty ho ke konci 80. let dostaly až k majiteli herecké agentury Michaelu Ovitzovi, který si všimnul, že Steven by se mohl prosadit coby nekompromisní akční hrdina a tak se rozhodl investovat na zkoušku minimální rozpočet do filmu se Stevenem v hlavní roli. Nico:víc než zákon (1988) se stal vzhledem k nákladům kasovním hitem a Steven tak na sebe celkem slušně upozornil. V roce 1990 se objevil hned ve dvou akčních filmech – Těžko ho zabít a Muž s cejchem smrti. Oba dva vydělaly shodně skoro 50 milionů v USA a ještě lépe si vedly na videu, kde dokonce v prodejnosti předčily mnohé z největších kasovních trháků. V Hollywoodu se tak zrodila nová filmová hvězda. Ačkoliv kritici už si na jeho další film brousili zuby, distributorům Seagalovek to bylo jedno, neboť Stevenův fanklub na kritiky nehleděl, ti se naopak na jeho následující snímek nemohli natěšit. A tak se i Nemilosrdná spravedlnost(1991) stala hitem. Potom se Steven po čtyřech příběhově téměř stejných filmech rozhodl, že zkusí něco většího a tak se pustil do akční podívané ve stylu Smrtonosné pasti s názvem Přepadení v Pacifiku. Film byl do kin uveden v roce 1992 a stal se jedním z největších hitů toho roku a i kritici uznale přikyvovali hlavou, že tentokrát to dopadlo dobře. Potom se pustil i do režie a natočil Aljašku v plamenech (1994), mnohými opovrhované, přesto divácky celkem úspěšné a dnes již svým způsobem kultovní dílo. Následovalo úspěšné pokračování Přepadení v Pacifiku s názvem Přepadení 2:Temné území a v roce 1996 se objevil v kritikou docela nečekaně ceněném thrilleru Glimmer man. To už se dá považovat za poslední skutečnou Seagalovku, kde kosti křupou ostošest a tak dále. V následujícím snímku BOEING 747 V OHROŽENÍ (1996) se moc neohřál a filmy Tajný agent Jack T. (1997) a Patriot (1998) už dopadly dosti bídně. Comeback přišel v roce 2001 s Lovcem policajtů. Film už sice nestál tak úplně na Seagalovi a byl doslova přecpán rapujícími černochy, ale zisky byly celkem slušné, a tak mistr dostal druhou šanci, kterou ale "podělal" .Na pokraji smrti (2002) měl být solidní akční oddychovkou, ale místo toho jsme se v roce 2002 dočkali ani ne béčka s obézním Seagalem a amatérsky natočenými akčními scénami. Film nestál ani za zlámanou grešli a následující Seagalovky už tak putují pouze na video takže nemá cenu je jmenovat s výjimkou Bestie. Nicméně přejme Seagalovi, ať se mu podaří natočit něco alespoň trochu dobrého, čím by udělal důstojnou tečku za svou čím dál více bídnější kariérou.